Jak ovlivnil COVID-19 české gastronomické odvětví?

Celý tento článek bych shrnul na positiva a negativa, která nám Covid-19 přinesl tento rok.

Positivum?

Asi jediné, které mě napadá je, že si všichni tento rok pořádně odpočinuli. Ať už se jednalo o kuchaře, číšníky nebo manažery. Vláda totiž všechny podniky několikrát za tento rok zavřela a tak byl celý personál doma. Podniky nezavřely úplně, ale měly omezené provozy. To znamená, že byla výdejová okénka, rozvoz… Nicméně provozy nejely ani na 50%, takže nebylo potřeba mít všechny zaměstnance na směně. Z toho všeho plyne odpočinek, který jsem již zmiňoval viz. výše.

Psaní článků není jen o mě, ale hlavně o lidech se kterými jsem měl možnost se bavit a sbírat od nich další zkušenosti a postřehy z tohoto roku. Co to znamená?

Odpočinek není jediné positivum, ale je tu ještě jedno, bez kterého by tato společnost zanikla.

Je to vášeň, solidarita, pokora a mnoho dalších významů, které dokazují, že lidé si stále pomáhají. Schválně jsem zde napsal tyto tři pojmy.

Vášeň majitelů kaváren a restaurací pro práci, kterou milují. Vášeň a ochota některých zaměstnanců jim pomoct a neodejít.

Solidarita lidí, kteří si ze svých oblíbených restaurací objednávali. Solidarita lidí, kteří šli na procházku a ve výdejovém okénku své oblíbené kavárny si dali kávu.

A co se týče té pokory, tak ta se lehce ztratí, pokud jste úspěšný a daří se Vám. Tento rok byl pro všechny velmi těžký. Další roky ukážou, kdo pokoru v sobě udržel a kdo ji naopak ztratil.

Negativum?

  • Vláda

Česká vláda zavřela několikrát všechny gastronomické provozy takřka ze dne na den. Každý máme na tento vir nějaký názor, nicméně se určitě všichni shodneme na tom, že zavírat všechno z minuty na minutu se opravdu nedělá.

Nejhorší na tom je, že s tím nikdo nic nemůže udělat. Máte hospodu ve které se kouří, pije a hoduje dobrému jídlu. Jednoho dne přijde vláda a řekne, že se tu kouřit nebude, za pár let Vám můžou říct, že škvarky jsou prostě moc tučné na to, aby se mohli prodávat v hospodě. Pak přijde pandemie a Vám tu hospodu úplně zavřou a to ne jednou, ale hned několikrát v jednom roce.

Co na to říct? „No comment“

  • Pocit beznaděje

Jeden příběh, který vypovídá hodně o tom, co se tu letos událo.

Přátelé a kamarádi ví, že jsem odjel do Londýna se vzdělávat v oboru gastro. A jelikož je Londýn městem, kam se jezdí učit lidi z celého světa, jsem věděl, že to bude dobrá volba. Byl čas se jednoho dne vrátit a já přijel začátkem března 2020 zpět do ČR. Než jsem přiletěl, tak jsem napsal na pár skupin na facebooku, že se budu vracet, že mám takové a makové zkušenosti a že bych rád našel nějaké uplatnění. Dál jsem napsal, že byl se rád dále vzdělával, že nechci být na jednom místě… Dostal jsem asi 40 nabídek napříč celou republikou.

V úterý pohovor a v pondělí jsem měl nastupovat do Prahy do jedné restaurace na pozici manažera.

Noooo……..

Co bylo dál? Ten pocit, když přijedete z ciziny a chcete ukázat, co jste se naučili, chcete předat ty zkušenosti dalším lidem a chcete dělat svět lepším? Tak se stane něco, co jste rozhodně nečekali, že by se mohlo stát.

Pocit beznaděje není to, že zavřeli všechno týden po mém příjezdu z Londýna. Pocit beznaděje byl ten, když se nemůžete uplatnit, protože všude propouštěli a nikoho nového nikdo nehledal. Ano našel jsem práci přes léto, ale pak dostal výpověď, protože mě po sezoně nepotřebovali.

Ze začátku mi bylo smutno z toho, že hodně šikovní kolegové z gastra mi řekli, že už se do něj nikdy nevrátí. Gastronomii obecně dělají hlavně ti lidé, za kterými do těch podniků chodíme. Proto mi bylo líto, když má někdo talent jako číšník a je v tom hodně dobrý, ze dne na den skončí, protože už nevěří vládě a systému, který tu dnes máme. Dnes už mé bývalé kolegy chápu. Mají všechno přiznané na výplatní pásce, většinou mají všechny víkendy volné, dělají 8.5 hodiny a mají klidnou hlavu.

Všem lidem přeji do příštího roku hlavně zdraví a štěstí a pokud budeme držet pospolu, tak to všechno zvládneme.

PF: Příští rok bude lepší

F. Vaněk

Napsat komentář