V dnešním světě je mnohdy těžké rozhodování nad částkou, kterou chcete obsluze věnovat. Co tím mám přesně na mysli? Dnes již mohu říct, že dokážu porovnat situaci ve Velké Británii a v ČR. Jsou to dva rozdílné světy. Řekněme, že jsme například v Londýně v lepší restauraci. Při placení, Vám přinese obsluha účet, na kterém můžete vidět tzv. service charge 12.5 %. Vysvětlím to lépe. Platíte 100 liber – ke sto librám se Vám automaticky přičte 12.5 %. Což ve výsledku znamená 112.5 liber.
Super, takže jsme dali 12.5 liber obsluze, která se o nás starala. To je ve výsledku super pocit.
VŠECHNO JE JINAK, NEŽ TO VE SKUTEČNOSTI VYPADÁ….
Většina restaurací však tento service charge používá na vyplácení mezd zaměstnancům. Realita je taková, že zaměstnanci dostanou minimální mzdu a k té navíc dostanete například dvě libry na hodinu. Zažil jsem v jiném anglickém městě, že tento service charge vůbec nebyl vyplácen zaměstnancům. Respektive byl… No zaměstnavatel z toho platil jedno jídlo zaměstnancům. Ono když máte na tomto service charge například 1000 liber za den a nevidíte z toho ani penci, tak je Vám trošku do pláče.
Velká Británie
Pokud jste byli s obsluhou spokojeni, nechte si service charge z Vašeho účtu odstranit. Následně dejte obsluze částku, kterou uznáte za vhodné.
Kuriozita: Byl jsem svědkem toho, že v luxusní restauraci v Londýně si nemohla obsluha nechávat spropitné… Byla nucena spropitné odevzdávat… Ano, i takové věci se v dnešní době dějí.
Česká republika
U nás toto neplatí, protože by se poplatek za obsluhu musel danit. Proto u nás klasicky platí, že se dává spropitné přímo obsluze, která se o nás starala.
Kdy dát spropitné?
To je velmi zajímavá otázka… Člověk by řekl, že dá spropitné číšníkovi, nebo servírce, když je spokojený s obsluhou. Co je to spokojený?
Ať jste v obyčejné vesnické hospodě nebo v nejlepší restauraci na světě, vždy zde budou platit určitá pravidla. Samozřejmě, že v klasické hospodě nebudete očekávat, že Vám někdo pomůže do kabátu nebo že Vám přistrčí židli ke stolu.
Pracoval jsem v nejlepším hotelu v Londýně, kde jsem se díky bohu naučil a uvědomil jednu věc. V tomto odvětví nejsou zákazníci, nýbrž hosté. Pokud se člověk nad tím zamyslí, tak to má něco do sebe.
A ty pravidla?
- Dobrý den, na shledanou
- Nerozlišovat hosty – VIP / obyčejný host = Každý je důležitý
- Upřímnost
- Doporučení
- Naslouchání
- Pokud dostanu i úsměv, tak to je jako třešnička na dortu.
Příklad kdy dát spropitné v normální restauraci, kavárně, baru…
- Obsluha pozdraví
- Pokud je na to prostor a čas, tak Vás obsluha usadí ke stolu / na barovou židličku…
- Uvolnění atmosféry – otázkou, jak se dnes máte? A nebo se můžete představit. Moje jméno je Filip a dnešní večer se budu starat o Váš stůl.
- Pokud nevíme, co si vybrat, obsluha nám pomůže doporučit něco z menu.
- Aby se hosté cítili ještě lépe, obsluha se během konzumace přijde zeptat, zda je všechno v pořádku.
- Při placení – obsluha znovu řekne něco, co by se mohlo hostovi líbit. Jak se Vám dnes líbilo v naší nové restauraci? Kdy se můžeme těšit na Vaší další návštěvu? Příští týden máme speciální nabídku, na venkovní terase se bude grilovat malé prasátko… Obsluha může říct cokoliv, co je pravdivé.
- Děkujeme za návštěvu a brzy se budeme těšit… Ve večerních hodinách může říct obsluha dokonce i dobrou noc. Hlavně se s hostem rozloučit!!!
Kdy nedávat spropitné
Pokud nejsou splněny alespoň 4 body z těch sedmi, které jsem uvedl výše.
Pravidelný host: Nemá cenu dávat dvě nebo pět korun. Pokud máte nějaký podnik, kde Vás znají, je lepší jednou za čas koupit něco, co obsluze udělá radost. Bavíme se o tom, že do toho podniku chodíte nejméně 4x týdně. Flaška vína, čokoláda nebo nějaký suvenýr z dovolené. Třeba je to jinak, ale je to můj osobní pocit. Když ten pravidelný host nebude skrblík, tak jednou za čas určitě něco může přinést a obsluhu to bude více těšit, než těch 150 Kč za měsíc. Můžeme to brát jako na Vánoce. To právě taky nevíme, co dostaneme pod stromeček. Ještě jednou chci říct, že je to můj osobní názor. V praxi jsem to již zažil a musím říct, že je to velmi příjemný pocit.
Proč dávat spropitné?
Obsluha bude mít pocit radosti 🤗.
Pokud se rozhodnete dát velké spropitné například 500 Kč a výše, tak si obsluha může říct, že tu práci dělá nejspíše dobře a v takovém případě to ty zaměstnance i baví…
Může mít obsluha z něčeho lepší pocit, než ze spropitného? O tom si přečteme v příštím článku za týden.
Dotazník: Dýška, spropitné, tuzér – dát či nedat?
100 lidí jsem se zeptal na různé otázky a zde jsou jejich názory a odpovědi:
32x Ne
26x Servis
Co pro Vás hraje největší roli při rozhodování částky spropitného?
- Kvalita jídla, nápojů.Servis
- Cekovy dojem z navstevy, rychlost obsluhy, ale i výraz se kterým nás obsluha obsluhuje
- Přístup
- Obsluha, kvalita
- Chování obsluhy (4x)
- Kvalita obsluha vystupování celkový dojem
- Prijemnost obsluhy
- Spokojenost s obsluhou
- Přístup obsluhy, kvalita objednávky
- spokojenost
- Servis | kvalita produktů
- Výše útraty
- Původní částka, podle toho většinou zaokrouhluji
- Kvalita jídla, obsluha (2x)
- Poskytnuté služby, obsluha, pití a jidlo
- Milá obsluha
- Přístup personálu a kvalita jídla
- Cena
- ochota personalu
- Aktuální finanční situace
- celkový dojem
- Jak se mi líbilo a chutnalo
- Kvalita zboží i servisu
- Celkový dojem
- Pozornost, slušnost, úsměv, chuť
- Jak jidlo.chutnalo,jaka byla obsluha, jake prostredi
- Kvalita obsluhy (2x)
- obsluha
- Celková spokojenost
- Chování
- Spokojenost (6x)
- Pristup personalu, kvalita jidla
- Chování obsluhy, kvalita a chuť jídla, slušnost vůči zákazníkovi
- Kvalita produktu a servis
- Chovàní úsměv rychlost vstřícnost
- Celkový dojem…prostředí,kvalita produktů a obsluha
- Ochota a chování obsluhujícího
- Kvalita pokrmu a nabídka servisu a chování obsluhy
- spokojenost s produktem
- Záleží na jídle a obsluze… Spíše tp jídlo
- Dobré jídlo příjemná obsluha. Tak kombinace je nejvissi spropitné.
- Ochota
- Spokojenost s jídlem
- Celková kvalita produkt/servis, prostředí a prijemnost obsluhy.
- Osobnost obsluhujiciho
- Servis, doba čekání
- Výše útraty a chování personálu
- Příjemná obsluha
- Kvalita pokrmu
- Příjemnost
- servis a produkt
- Kvalita produktu
- Rychlost obsluhy, kvalita jidla, osobni sympatie
- Chování obsluhy, čistota prostředí, kvalitní jídlo + zda jdu na večeři nebo na rychle polední menu
- kvalita obsluhy
- Kvalita
- Jak se číšník chová
- Vstřicnost obsluhy a spokojenost s produktem.
- rychlost a ochota
- přístup obsluhy
- jsem celiak – takže přístup zda dodržují zákon o alergenech a lze se najíst, často šílené – nevědí nic, neochota
- Obsluha a celkový dojem z návštěvy daného zařízení
- Kulturní zvyk plus odpovídající servis
- kvalita servisu i jídla
- Záleží jak jsem byl spokojen s kvalitou obsluhy i nabízených produktů (pokrmů, pití)
- Úroveň servisu
- Chování personálu, rychlost obsluhy, popř. schopnost poradit a doporučit
- Jak dlouho jsem musela čekat, jestli číšník vedl normální dialog/odsekával/vypadal otráveně, jestli se průběžně ptal, jestli něco nechybí, např. když dopíjím nápoj
- Jak jídlo bylo uvařeno, jak chutnalo a ochota a chování personálu
- Chování obsluhy, kvalita jidla, prostředí
- servis obsluha produkt prostredi kvalita
- Kvalita produktu, rychlost a kvalita obsluhy
- Kvalita servisu
- Chování obsluhy a kvalita jídla/nápojů
- Slušnost
- Jak jídlo chutná, ochota obsluhy, rychlost, úprava prostředí
- Obsluha, kvalita jídla
- Já to mám spíš podle celkového dojmu, když se nepovede jídlo a obsluha je super, spropitné jim dám a řeknu, co mi na jídle vadilo. Opačný případ – super jídlo a mizerná obsluha – si nějak nevybavím, kdy jsem zažila – a to bych asi jako v situaci mizerné jídlo i obsluha nedala nic. ( co si pamatuju, jedině „U Máni v Třebáni“, katastrofa…)
- Chování zaměstnance, chuť jídla, prostředí, zda je prostředí čisté a tak dále.
- Atmosféra.
- Vždy to, jak jsem spokojena s obsluhou.
- Záujem o zákazníka
- Chování personálu
- Produkt a obsluha
- Ochota a sympatie personálu, spokojenost se službami
- Příjemnost a zájem číšníka
- zda donesou to co jsem si objednala, rychlost, jednání se zákazníkem
32x odpověď – 100 – 250 Kč
18x odpověď – 250 – 500 Kč
10x odpověď – 500 – 1000 Kč
Jiná…
- Nekompetentnost – neví, co mají na jídelníčku, nezeptá se, jak propečený steak, komolí názvy pokrmů; pokud se zaučuje a je jinak v pohodě, chápu, neva
- někdy se nestačím divit. Nepozdraví, neusmějí se a ještě se tváří, že je otravujeme. To vím, že jsem tam naposledy.
- Zájem o zákazníka, schopnost samostatně řešit nastalé situace
- Pokora, znalost produktů, nabídka
- venovani se klientum
- Zájem o zákazníka
- Otrávené chování
Jiná…
- Úsměv a pozdrav obsluhu nic nestojí,proto tyto učím své žáky na praxi. Většina lidí v pohostinství není z oboru.Neví co se sluší a jak se to má dělat.
- Tohle neřeším. Třeba nemá svůj den. Pokud se to opakuje, pripadne to delaj vsichni, relnu jim ze se chovaj jak kundy, nedam spropitny + spatna recenze
- nedohaduji se, ale třeba mi nedělá ironicky poděkovat za příjemné posezení. Nebojím se ozvat, ale taky to kolikrát neřeším.
- Zkusím to ještě jednou ( druhou šanci má dostat každý) a pokud je vše stejné už tam více nejdu
- Vždy jsem pevne rozhodnutá, že jí to řeknu, avšak pritelkyne mě přemluví, abych to nedělala.
- nic neříkám, ale nechá to ve mě negativní dojem. Pokud bylo jídlo dobré, tak se ale vrátím
- Nechám to plavat, zkusím to ještě jednou příště a pak už tam nevkročím
- Jak kdy, podle mého rozpoložení a jestli si myslím, že to má smysl
- Při placení utrousím drobnou poznámku – neurážlivou.
- Nechám to plavat a doufám, že se to do příště zlepší
- Dle typu podniku, nálady, příležitosti..
- Nechám být, ale nedostane spropitné
- pokud se necítím jistě, jdu pryč
- Neresim, pokud to neni extrem
- Téměř nikdy jsem se s nevhodn
- Neřeknu, ale nedám spropitné
- nereknu, nevkrocim
- Jak kdy
Souhlasím s vámi že to takhle funguje ale dovolil bych si reagovat na zákazník/host. Pokud je má hospoda či restaurace je to pro mě host a já pro něj dělám vše aby se cítil dobře přišel zase a vzal s sebou známé a já tím pádem vydělal víc a byl dobrý. Jsem li zaměstnaný jako číšník je to pro mne zákazník protože lidé kteří neví že se u nás výplata skládá ze spropitného plus základu vám nechají jen pár korun protože nechtějí drobné a to je pro číšníka demotivujicí a stává se z toho časem rutina kdy se chová pořád stejně a někdo dýško dá a někdo jen například 2kč. Musím říct že tyto lidi chápu a tím pádem je sprosté dát zaměstnanci minimální mzdu a počítat dýška jako k jeho výplatě, práce něco stojí a tohle by měl být benefit, navíc když půjde marodit nebo časem do důchodu tak nemá priznané to co bral a dostane peníz s kterým není možné žít. Další z možností se mi vždy líbila a to ta že by se zaměstnanec choval jako k hostům stále a to tím způsobem že dýška budou právě to procento z tržby a tak i on sám zaměstnanec chce aby přišlo víc lidí a dělali větší útratu, je to dobré pro zaměstnance i zaměstnavatele. Už bych v hospodě nedělal jelikož zaměstnavatelé vydělávají dost na to aby si mohli dovolit slušně zaplatit své zaměstnance, vidíme to přeci když jdeme na večeři, jak je to drahé a umíme si představit náklad na jídlo, samozřejmě že provoz také něco stojí ale je to na úkor zaměstnanců tenhle hloupý zvyk. O svátcích a víkendech zaplacených jako normální den nemluvě. A ti kteří si je dovolit nemůžou tak by měli dělat právě na začátku zmiňovaného majitele který se snaží aby získal hosty/zákazníky/návštěvnost. Když ani tohle nefunguje zřejmě se na tom místě hospoda ani restaurace neuživí a tím pádem se člověk nemůže osobou OSVČ ale člověkem který jen přežívá a snaží se udržet něco co nefunguje a nedej bože na úkor zaměstnanců ke kterým se zřejmě nechová správně a maří svůj i jeho čas.
Takže dýška dávat tak jak si obsluha zaslouží ve chvíli kdy vím jak je placená a jestli se chovala dobře a já v restauraci byl spokojený. Pro mne být spokojený znamená, nečekat příliš dlouho na jídlo či pití, dodržet slušně chování na obou stranách a loučit se stejně s krátkou dobou donášky, kasírováního a slušném chovani. Úsměv je bonus který nehodnotím odměnou.
Pracující člověk si zaslouží slušný plat na svůj život i v rámci vizitky zaměstnavatele.
Dobrý večer, Martine,
souhlasím se vším, co jste napsal. Toto je samozřejmě téma na delší povídání někde u piva… A jak jste psal o té spokojenosti, tak samozřejmě krátká čekací doba je absolutně na místě. To samé s kasírováním a donáškou jídla. Ten, kdo je z oboru pochopí, když je plná restaurace… Ten z oboru pochopí, když je prázdná restaurace a vidí obsluhu s mobilem v ruce… O to je to pro nás horší, že to vnímáme jinak. Například moje mamka je na tom hůře, než já. Pokud si nás někdo nevšimne do tří minut, tak mamka se většinou zvedá a odcházíme. I to se nám stalo. Jak říkám, je to na delší debatu, je to jedno s druhým…